Pátek 29.03.2024 | |||
|
Přírodní rezervace Milovická stráň [ Přírodní rezervace ]Přírodní rezervace Milovická stráň
Rezervace, která byla vyhlášena v roce 1994, se nachází na vrcholovém plošině a západně orientovaných svazích vrchu Špičák (293,3 m) v jihovýchodní části Milovické pahorkatiny jižně od vsi Milovic a asi 6 km severovýchodně od Mikulova. Představuje jedno ze třinácti maloplošných zvláště chráněných území chráněné krajinné oblasti Pálava. Její rozloha činí 88,35 ha. Spadá do kvadrantu 7266a středoevropského síťového mapování a do fytogeografického podokresu Milovicko-valtická pahorkatina (17c). Klima je zde jako jinde na Mikulovsku teplé a suché. Průměrná teplota vzduchu v Lednici (asi 9 km východojihovýchodně od lokality; http://www.zf.mendelu.cz/klima/) za léta 1961-1990 je 9,2 °C. Nejnižší teploty vzduchu zde bývají v lednu (průměrná teplota je -1,9 °C), nejvyšší v červenci (průměrná teplota je 19,1 °C). Průměrný roční úhrn srážek za stejné období činí 480 mm, z toho ve vegetačním období spadne 306 mm. Geologický podklad zde tvoří třetihorní flyšové sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství, v nichž převládají pískovce zpevněné vápnitým tmelem, na plošinách místy překryté spraší a sprašovými hlínami. S výjimkou dvou míst scházejí výchozy pevných hornin. V úzkých údolích se nacházejí deluviofluviální sedimenty (ČTYROKÝ et al. 1995). Na spraších a v úpadech je vyvinuta hnědozem o různém stupni illimerizace, pod stepními společenstvy ji nahrazuje černozem, na exponovaných místech s výchozy třetihorních sedimentů se pravděpodobně vyskytují pararendziny. Příkré západně orientované svahy jsou porostlé suchými trávníky svazu Festucion valesiacae. V dolní části je nahrazují širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti, zatímco podél okraje lesa a na několika lesních světlinách jsou vyvinuty úzké pruhy teplomilných lesních lemů ze svazu Geranion sanguinei, nejspíš asociace Geranio-Dictamnetum. Na lesních světlinách jsou velmi nápadné plochy s dominancí kavylu sličného (Stipa pulcherrima), které lze také zařadit do svazu Festucion valesiacae. Na nejexponovanějších místech západně orientovaných svahů, zejména na hřbítcích v úzkém pruhu podél horní svahové hrany, jsou maloplošně vyvinuty porosty perialpidských teplomilných doubrav asociace Corno-Quercetum ze svazu Quercion pubescenti-petraeae. Ve stromovém patře těchto porostů převládá dub pýřitý (Quercus pubescens), zatímco pro keřové patro je typická dominance dřínu jarního (Cornus mas) a ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare). V bylinném patře lze nalézt hvězdnici chlumní (Aster amellus), válečku prapořitou (Brachypodium pinnatum), ostřici nízkou (Carex humilis), ostřici Micheliovu (C. michelii), srhu hajní (Dactylis polygama), třemdavu bílou (Dictamnus albus), oman srstnatý (Inula hirta), kamejku modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum), čistec přímý (Stachys recta), violku srstnatou (Viola hirta) a ožanku kalamandru (Teucrium chamaedrys). Toto spíše maloplošně vyvinuté společenstvo nahrazují na plošině sprašové doubravy asociace Quercetum pubescenti-roboris ze svazu Aceri tatarici-Quercion. Na rozdíl od předchozího společenstva se porosty sprašových doubrav vyznačují větším zápojem stromového patra, které je tvořeno dubem zimním (Quercus petraea) a dubem pýřitým (Q. pubescens), jež v keřovém patře doprovází ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a javor babyka (Acer campestre). V bylinném patře sprašových doubrav se uplatňuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), konvalinka vonná (Convallaria majalis), lipnice hajní (Poa nemoralis) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Z mezofilnějších druhů, které sprašové doubravy sdílí s dubohabřinami, je přítomen kopytník evropský (Asarum europaeum), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), srha hajní (Dactylis polygama), svízel vonný (Galium odoratum), svízel lesní (G. sylvaticum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a plicník lékařský (Pulmonaria officinalis). Třetí typ lesní vegetace, s nímž se lze v rezervaci setkat, představují panonské dubohabřiny asociace Primulo veris-Carpinetum ze svazu Carpinion, které jsou zde vázány hlavně na severně orientované svahy a dna žlebů. Milovická stráň představuje jedinou známou lokalitu zárazy ožankové (Orobanche teucrii), v České republice. Druh zde objevil v roce 1995 při exkurzi floristického kurzu v Břeclavi V. Řehořek (cf. J. Zázvorka in SLAVÍK 2000: 504-505). Z regionálně fytogeografického hlediska je pozoruhodné, že koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), který roste přednostně na tvrdých horninách, např. na sousedních Pavlovských vrších, je zde nahrazen koniklecem lučním českým (P. pratensis subsp. bohemica), který na Pálavě naopak schází. Stejně tak chybí na Pálavě např. i hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus), který zde vytváří chudočlennou populaci; další nejbližší lokality tohoto druhu se nacházejí na vrchu Danielsberge v Dunajovických vrších a v Bořím lese u zámečku Rendezvous mezi Valticemi a Lednicí. Překvapivý je výskyt česneku kulatohlavého (Allium sphaerocephalon) a strdivky brvité (Melica ciliata), které jsou obvykle vázány na tvrdé horniny. Až do čtyřicátých let 20. století převládalo v Milovickém lese tzv. výmladkové hospodaření, které umožnilo zachovat téměř přirozenou dřevinnou skladbu. Koncem šedesátých let zřídily tehdejší Státní lesy v Milovickém lese obory pro chov daňků a muflonů (tzv. klentnická obora severně od silnice Mikulov - Milovice), popř. daňků a jelenů (tzv. bulharská obora jižně od téže silnice). Oborní chov a s ním spojené praktiky způsobily závažné poškození lesních porostů (CHYTRÝ & DANIHELKA 1993). Stavy zvěře kulminovaly koncem osmdesátých let a po změně režimu přistoupil Lesní závod Židlochovice jen velmi neochotně k jejich snižování. Například ještě na jaře 2000 bylo v 538 ha velké oboře Klentnice napočteno 262 muflonů a 220 daňků. Začlenění území dnešní rezervace do obory zabránila existence vojenského zařízení u severního okraje chráněného území. Na protějším svahu údolí západně od silnice Milovice - Mikulov byly v osmdesátých letech při těžbě spraše objeveny zkamenělé mamutí kosti a zbytky prehistorického sídliště. V jámě neolitického až eneolitického stáří se zachovaly fosilní ulity četných mlžů. Na základě druhové garnitury tohoto nálezu lze usuzovat, že v době existence jámy v okolním lese převládaly mezofilní druhy, např. lípy (Tilia sp.), jilmy (Ulmus sp.) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přičemž malakofauna tehdejších lesů byla druhové mnohem bohatší než dnes (LOŽEK 1992). Přehled nalezených druhů cévnatých rostlin Seznam shrnuje nálezy z let 1992, 1993, 1996, 1997 a 2002. Obsahuje celkem 422 taxonů. Viz též ŠUK (1956), DANIHELKA et al. (1995) a V. Řehořek in DANIHELKA & GRULICH (1996). Acer campestre Acer platanoides Achillea collina Achillea pannonica Acinos arvensis Adonis vernalis Agrimonia eupatoria Agrostis gigantea Ailanthus altissima Ajuga genevensis Alliaria petiolata Allium flavum Allium oleraceum Allium rotundum Allium scorodoprasum Allium sphaerocephalon Alyssum alyssoides Anemone ranunculoides Anthericum ramosum Arabis auriculata Arabis glabra Arabis hirsuta agg. Arctium minus Arctium nemorosum Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia Artemisia absinthium Artemisia campestris Artemisia pontica Artemisia vulgaris Asarum europaeum Asperula tinctoria Aster amellus Aster lanceolatus Aster linosyris Astragalus cicer Astragalus glycyphyllos Astragalus onobrychis Avenula pratensis subsp. hirtifolia Avenula pubescens Ballota nigra Barbarea vulgaris Betonica officinalis Bothriochloa ischaemum Brachypodium pinnatum Brachypodium sylvaticum Briza media Bromus benekenii Bromus inermis Bupleurum falcatum Calamagrostis arundinacea Calamagrostis epigejos Campanula glomerata Campanula persicifolia Campanula rapunculoides Campanula sibirica Campanula trachelium Capsella bursa-pastoris Cardamine impatiens Carex humilis Carex michelii Carex montana Carex spicata Carlina biebersteinii (Carlina vulgaris subsp. intermedia) Carpinus betulus Centaurea jacea subsp. angustifolia Centaurea stoebe Cerastium pumilum agg. Chaerophyllum temulum Chamaecytisus ratisbonensis Chamaecytisus virescens Cirsium arvense Cirsium vulgare Clematis recta Clematis vitalba Clinopodium vulgare Convallaria majalis Conyza canadensis Cornus mas Cornus sanguinea Corydalis cava Corydalis pumila Corylus avellana Crataegus monogyna Cuscuta epithymum Cytisus procumbens Dactylis glomerata Dactylis polygama Daucus carota Dianthus armeria Dictamnus albus Dorycnium germanicum Echinops sphaerocephalus Elymus caninus Elytrigia intermedia Elytrigia repens Erigeron annuus agg. Eryngium campestre Euonymus europaea Euonymus verrucosa Euphorbia cyparissias Euphorbia epithymoides Falcaria vulgaris Fallopia dumetorum Festuca heterophylla Festuca rupicola Festuca valesiaca Ficaria bulbifera Filipendula vulgaris Fragaria moschata Fragaria viridis Fraxinus angustifolia Fraxinus excelsior Gagea lutea Galium album subsp. pycnotrichum Galium aparine Galium glaucum Galium odoratum Galium sylvaticum Galium verum Genista tinctoria Geranium robertanium Geranium sanguineum Geum urbanum Glechoma hederacea Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Heracleum sphondylium Hesperis sylvestris Hieracium cf. densiflorum Hieracium lachenalii Hieracium maculatum Hieracium murorum Hieracium pilosella Hieracium cf. pilosellinum Hieracium sabaudum Hylotelephium maximum Hypericum hirsutum Hypericum montanum Hypericum perforatum Impatiens parviflora Inula conyza Inula ensifolia Inula hirta Inula oculus-christi Inula salicina Inula ×stricta (I. ensifolia × I. salicina) Iris graminea Iris pumila Iris variegata Isopyrum thalictroides Jurinea mollis Koeleria macrantha Lactuca quercina Lactuca serriola Lamium maculatum Lamium purpureum Lapsana communis Lathyrus niger Lathyrus pannonicus subsp. collinus Lathyrus vernus Lavatera thuringiaca Leontodon hispidus Leonurus cardiaca Leonurus marrubiastrum Lepidium campestre Leucanthemum vulgare Ligustrum vulgare Lilium martagon Linaria vulgaris Linum tenuifolium Lithospermum officinale Lithospermum purpurocaeruleum Lolium perenne Lonicera caprifolium Lonicera xylosteum Loranthus europaeus Lotus borbasii Malus sylvestris Medicago falcata Melampyrum cristatum Melampyrum pratense Melica ciliata Melica nutans Melica picta Melica transsilvanica Melica uniflora Melilotus officinalis Melittis melissophyllum Milium effusum Moehringia trinervia Morus alba Muscari tenuiflorum Nonea pulla Odontites vernus subsp. serotinus Omphalodes scorpioides Ononis spinosa Orchis militaris Origanum vulgare Orobanche caryophyllacea Orobanche teucrii Orthantha lutea Peucedanum alsaticum Peucedanum cervaria Phleum phleoides Pimpinella major Pimpinella saxifraga Plantago lanceolata Plantago major Plantago media Poa compressa Poa nemoralis Poa pratensis agg. Polygala comosa Polygonatum multiflorum Polygonatum odoratum Potentilla alba Potentilla anserina Potentilla arenaria Potentilla heptaphylla Potentilla inclinata Primula veris Prunella vulgaris Prunus avium Prunus cerasus Prunus spinosa Pseudolysimachion spicatum Pulmonaria officinalis Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Pyrus pyraster Quercus cerris Quercus petraea Quercus pubescens Quercus robur Ranunculus auricomus agg. Ranunculus polyanthemos Reseda lutea Rhamnus cathartica Robinia pseudacacia Rosa canina Rosa gallica Rosa pimpinellifolia Rosa rubiginosa Rumex obtusifolius Salvia nemorosa Salvia pratensis Sambucus nigra Scabiosa canescens Scabiosa ochroleuca Scorzonera austriaca Scorzonera cana Scorzonera hispanica Scrophularia nodosa Securigera varia Senecio jacobea Serratula tinctoria Seseli annuum Seseli hippomarathrum Seseli pallasii Silene latifolia Silene nutans Silene vulgaris subsp. vulgaris Silene vulgaris subsp. antelopum Solidago gigantea Solidago virgaurea Sorbus domestica Sorbus torminalis Stachys germanica Stachys recta Stellaria graminea Stellaria holostea Stellaria media Stipa capillata Stipa joannis Stipa pulcherrima Tanacetum corymbosum Taraxacum sp. e sect. Erythrosperma Taraxacum sp. e sect. Ruderalia Teucrium chamaedrys Thalictrum minus Thesium linophyllon Thlaspi perfoliatum Thymus cf. glabrescens Thymus pannonicus Thymus praecox Tilia cordata Tilia platyphyllos Torilis japonica Tragopogon orientalis Trifolium alpestre Trifolium arvense Trifolium aureum Trifolium campestre Trifolium montanum Trifolium pratense Trifolium rubens Tripleurospermum inodorum Ulmus minor Urtica dioica Valeriana stolonifera subsp. angustifolia Verbascum chaixii subsp. austriacum Verbascum phlomoides Verbascum phoeniceum Veronica arvensis Veronica officinalis Veronica praecox Veronica prostrata Veronica sublobata Veronica teucrium Veronica vindobonensis Viburnum lantana Vicia cracca Vicia dumetorum Vicia pisiformis Vicia sepium Vicia tenuifolia Vicia tetrasperma Vincetoxicum hirundinaria Viola ambigua Viola hirta Viola mirabilis Viola reichenbachiana Viola rupestris Makromycety Výzkum mykoflóry probíhá od devadesátých let, kdy byly v rámci projektu "Mycological monitoring in European oak forests" v rezervaci založeny dvě trvalé plochy o rozloze 2500 m2 (V. Antonín a A. Vágner, Moravské zemské muzeum, Brno). Uvádíme výčet pozoruhodnějších nálezů. Agaricus romagnesii Wasser Gymnopus benoistii (Boud.) Antonín et Noordel. Gymnopus hybridus (Kühner et Romagn.) Antonín et Noordel. Hygrophorus persoonii Arnolds Inonotus nidus-pici Pilát Mycena polygramma f. pumila J. E. Lange Phanerochaete calotricha (P. Karst.) J. Erikss. et Ryvarden Oligoporus subcaesius (A. David) Ryvarden et Gilb. Setulipes quercophilus (Pouzar) Antonín Tomentellastrum alutaceoumbrinum (Bres.) M. J. Larsen Trechispora lunata (Romell) Jülich Volvariella caesiotincta P. D. Orton: chráněný druh, klasifikovaný také v červené knize Literatura DANIHELKA J. & ANTONÍN V. (2002): Přírodní rezervace Milovická stráň u Milovic (okres Břeclav). Botanický průvodce. - 6 pp., Česká botanická společnost, Praha. Taxonomické a syntaxonomické pojetí: cévnaté rostliny - KUBÁT 2002, rostlinná společenstva - MORAVEC 1995, 2000 ČTYROKÝ P., HAVLÍČEK P., STRÁNÍK Z. & PÁLENSKÝ P. (1995): Geologická a přírodovědná mapa CHKO a BR Pálava. Geologische und naturwissenschaftliche Karte des Landschaftsschutzgebietes (CHKO) und Biosphärenreservates (BR) Pálava. - Český geologický ústav, Praha. DANIHELKA J. & GRULICH V. [ed.] (1996): Výsledky floristického kursu v Břeclavi (1995). - Zpr. Čes. Bot. Společ. 31, suppl. 1996/1: 1-86. DANIHELKA J., GRULICH V., ŠUMBEROVÁ K., ŘEPKA R., HUSÁK Š. & ČÁP J. (1995): O rozšíření některých cévnatých rostlin na nejjižnější Moravě. - Zpr. Čes. Bot. Společ. 30, suppl. 1995/1: 29-102. CHYTRÝ M. & DANIHELKA J. (1993): Long-term changes in the field layer of oak and oak-hornbeam forests under the impact of deer and mouflon. - Folia Geobot. Phytotax. 28: 225-245. KUBÁT K. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. - Academia, Praha. LOŽEK V. (1999): Změny biocenóz Milovické pahorkatiny podle výpovědi měkkýšů. - Regiom, Mikulov, 1998: 4-9. MORAVEC J. [ed.] (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. - Severočes. Přír., suppl. 1995: 1-206. MORAVEC J. [ed.] (2000): Přehled vegetace České republiky. Vol. 2. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. - Academia, Praha. SLAVÍK B. [ed.] (2000): Květena České republiky. Vol. 6. - Academia, Praha. ŠUK V. (1956): Květena Mikulovska. - In: HOSÁK L., VALOUŠEK B. & ŠUK V., Mikulovsko, pp. 97-139, Mikulov. Poznámka Jako průvodce sjezdových exkurzí IX. sjezdu České botanické společnosti v Lednici vydala v srpnu 2002 Česká botanická společnost v Praze. K tisku připravil Jiří Danihelka; příprava textu byla podpořena z grantu č. 201/01/P115 Grantové agentury České republiky. UMÍSTĚNÍ
DALŠÍ INFORMACE: http://www.Palava.cz Typ záznamu: Přírodní rezervace AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 21.12.2004 v 12:58 hodin součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ® |
|