HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pátek 29.03.2024
 

REGION JIŽNÍ MORAVA
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Katalog KUDY Z NUDY
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Modrotisk ve Strážnici [ Lidová řemesla a výrobky ]

Popis technologie a tvarosloví
Barvení látek a vytváření vzorů nánosem rezervačních kaší nebo uzlíčkováním patři mezi nejstarší způsoby zdobeni tkanin. Jako rezerva se používal odedávna kaolin s přísadou arabské gumy a olovnatých nebo měďnatých solí. Zrušeni cel na dovoz indiga a bavlny v 18, století přineslo velké rozšířeni modrotisku, který brzy pronikl do nejširších lidových vrstev. Tradiční postup ručního hotovení modrotisku se dosud nepodařilo ničím nahradit. Průmyslové vyráběné látky, které jej napodobují, mají jiný barevný odstín ; rozdíl mezi pozitivním tiskem bílých motivů na modré plátno a mezi negativním vykrýváním vzorů před obarvením plátna je patrný na první pohled.

Příprava plátna
Náročnost přípravy určuje technologický postup nanášení rezervy na plátno, které musí být na tento proces dobře připraveno. V modrotiskové dílně ve Strážnici se nejdříve bavlněné plátno vyvaří a vypere v slabém roztoku kyseliny sírové. Potom se musí důkladné vyprat. V minulosti to bylo nejčastěji na tekoucí vodě, v současnosti se pere v kádích s častou výměnou vody. Dobře oprané plátno se pak škrobí, suší a mandluje. Proti minulosti jsou tyto procesy ve Strážnici díky moderní technice podstatné kratší než v minulosti.

Příprava rezervážní kaše
Rezerva je hmota, která se nanáší na plátno aby zabránila průniku barviva tak, aby nakonec vznikl negativní vzor. Je to hustá škrobovitá hmota světle šedé barvy, skládající se ze směsi kaolinu a arabské gumy rozmíchané ve vodě s dalšími přísadami: modrou skalicí, octanem olovnatým, kamencem, popřípadě dalšími. Přesný recept na hotovení papu je výrobním tajemstvím každé dílny, předávané z generace na generaci. Jeden ze starších receptů Františka Jocha je tento: 60 dílů bílé malířské hlinky, l8 dílů arabské gumy. 9 dílů siřičitanu olovnatého, l0 dílů modré skalice, l díl tuku a 2díly kamence. To vše se zředí vodou a vaří na hladkou kaši zvanou pap.

Nanášení papu na plátno
František Joch nanáší pap na připravené plátno pomocí forem. děděných v rodinné dílně od jejího vzniku. Vzor, který formou namočenou do papu "natiskne", po vybarvení v indigové kypě zůstane bílý. To je podstata negativního tisku. Formu je nutné k plátnu přikládat velmi pečlivě jednak aby se dobře otiskla, jednak aby nevznikaly mezery nebo aby se opakované otisky formy nepřekrývaly. Ke stejnoměrnému nanášení papu slouží "šašija". Jsou to tři do sebe zapadající truhlíky: nejspodnější má na pevném dně polštář a vytváří pružný podklad, dno druhého truhlíku je z plátna napuštěného fermeží a tvoří izolaci mezi polštářem a plátěným dnem svrchního truhlíku s papem.
Modrotiskové formy jsou desky o rozměrech 20x30 cm, skládající se ze dvou části, spodní díl tvořil vzor, vyřezaný nejčastěji z hruškového dřeva, horní díl s držadlem pak byl ze dřeva měkkého. Nejstarší formy jsou celodřevěné, v průběhu 19 století se vzory začaly obohacovat a jemnější motivy, tvořené plíšky a hřebíčky z mosazi. Některé novější formy mají vzory vyrobené pouze z kovových plíšků a hřebíčků. Pro usnadnění tisku mají formy v rozích hřebíčky, které se přikládají vždy na otisk hřebíčků předchozího položení formy.

Barvení plátna v indigové kypě
Plátno s nanesenými vzory se po uschnuti noří do studené barvící lázně, jejímž základem je rostlinné barvivo indigo, získávané ze stvolů tropické rostliny Indigofera tinctoria. Toto přírodní barvivo dodává modrotisku charakteristickou a nezaměnitelnou barvu. Obsah barvicí lázně, zvané kypa, byl připravován podle různých receptur. Jeden z návodů uvádí, že na 1000 litrů vody se používá 5kg indiga, 4,5ka kyseliny sírové a 5kg vápence. K tomu, aby plátno bylo pěkně vybarveno, je nezbytná oxidace na vzduchu. Pro nejtmavší barvu je nutné plátno ponořit a opět zvednout na vzduch až sedmkrát.

Poslední fází výroby modrotisku je máchání ve vodě a ustalování ve slabém roztoku kyseliny sírové, další vyprání, škrobení a mandlováni. Tímto postupem se hotoví nejenom metráž, ale další druhy textilních výrobků jako jsou ubrusy, prostírky a různé závěsy.

Klasický modrotisk není jen modrobílý, ale také barevný. Aby se dosáhlo žluté barvy na vzory metráže, určené například na sukně horňáckých krojů, používali u Jochů pap s dvojchlornanem draselným. Pod vedením vývojových pracovníků Ústředí lidové umělecké výroby využívali i další způsoby nanášeni papu a tím i vzorování plátna.

Technologické principy hotoveni modrotisku ve strážnické dílně Františka Jocha jsou zachyceny na videokazetě a v průvodní publikaci dílu IV, částí 2 projektu videodokumentace lidových řemesel a lidové umělecké výroby, realizované Národním ústavem lidové kultury.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.nulk.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valassko, racr) org. 24, 24.02.2005 v 12:50 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR