HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Čtvrtek 14.12.2017
 

REGION JIŽNÍ MORAVA
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Katalog KUDY Z NUDY
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Katalog KUDY Z NUDY
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality

Národní přírodní rezervace Tabulová

Základní údaje
Stolová hora západně Klentnice
Katastrální území: Bavory, Perná a Klentnice
Rozloha: 94,06 ha
Nadmořská výška: 293-459 m
Zřízena: výnos MŠVU č. 97.095/51-IV/5 z 25. 6. 1951 a MŠO č. 101.109/53-D/II/3 z 20. 5. 1953 (částka 68/1953 Ú. l.) a výnos MK ČSR č. j. 14.200/88-SÚOP z 29. 11. 1988 (částka 49/1988 Sb., str. 1462 a 1463)

Důvod vyhlášení a hlavní motiv ochrany
Ochrana skalních, stepních, lesostepních a lesních ekosystémů na vápencovém podkladě s bohatou teplomilnou flórou a faunou.

Geologické, geomorfologické a půdní poměry
Výrazný geomorfologický útvar s plochým temenem (vykládá se jako abrazní plošina - zbytek jednotného denudačního povrchu středomiocenního stáří) je tvořen zvětralými ernstbrunnskými vápenci. Nápadné jsou různé skalní útvary. Na severním svahu vystupují klentnické vrstvy, svahy kryjí hlinotokamenité sedimenty z poslední doby ledové, místy se vyskytuje spraš. Na většině území rezervace převládají rendziny, maloplošně se vyskytují černozemě, hnědozemě o různém stupni illimerizace a pelosoly.

Rostlinstvo a květena
Stolová hora je vzhledem ke své poloze velmi silně ovlivněna lidskou činností. Severní svah a úpatí západního svahu kryje les, v jehož stromovém patře převládá jasan ztepilý a dub letní, ale bylinné patro se svým složením blíží prvosenkovým dubohabřinám. Další, vesměs uměle založené a antropicky ovlivněné lesní porosty s jasanem ztepilým, akátem, dubem letním a roztroušenou borovicí černou se vyskytují na západoseverozápadním svahu nad Bavorami a na severovýchodním svahu nad Klentnicí.
Skalní štěrbiny na západním svahu Stolové hory hostí pionýrské společenstvo s kostřavou sivou, pěchavou vápnomilnou a tařicí skalní. Skalní stepi s lipnicí bádenskou lze nalézt mezi vystupujícími vápencovými balvany zejména na jihozápadním svahu. Na jižním svahu se v druhové garnituře skalní stepi nápadně uplatňuje ostřice nízká a zlatovlásek obecný. Na severozápadním a východním svahu je nahrazují skalní stepi s pěchavou vápnomilnou - zde se vyskytuje hvozdík Lumnitzerův pálavský. Vrcholovou plošinu a východní svahy porůstají drnové stepi s kostřavou walliskou, které v posledních letech postupně zarůstají ovsíkem vyvýšeným. V dolní části západního a jižního svahu Stolové hory lze nalézt luční stepi s válečkou prapořitou a kozincem rakouským. Rozsáhlé plochy porůstají křoviny s hlohem jednosemenným a růží šípkovou, které se začaly v rezervaci velmi intenzivně šířit po zastavení pastvy a ponechání dosud kosených stepních luk ladem.
Na jižní hraně vrcholové plošiny se nachází jediná lokalita šalvěje vlnaté (habešské) v českých zemích. Pampeliška pozdní byla v rezervaci pozorována po několikaleté přestávce naposledy v roce 1997. Z dalších zvláště chráněných druhů (celkem 39) zde roste árón karpatský východní, devaterka rozprostřená, divizna brunátná, dub pýřitý, dvojštítek hladkoplodý měnlivý, hlaváček jarní, hvězdnice chlumní, chrpa chlumní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec skalní písečný, koulenka vyšší, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lilie zlatohlávek, lomikámen trojprstý, medovník velkokvětý, oměj vlčí, plamének přímý, pryskyřník ilyrský, sasanka lesní, sinokvět měkký, stařinec (starček) celolistý, třemdava bílá, tuřice (ostřice) úzkolistá, violka obojaká, vratička měsíční, zvonek boloňský, zvonek sibiřský a žluťucha smrdutá.

Zvířena
Zastoupeny jsou podobné druhy jako na Děvíně. Navíc zde byla zjištěna např. kolonie kriticky ohroženého sysla obecného (okraje fotbalového hřiště nad Klentnicí), na úpatí Stolové hory se vyskytuje křeček polní. Ve stepních biotopech lze na květech poměrně často pozorovat jinak vzácnou žahalku žlutou, velmi hojný je cvrček polní. Pravidelně je nalézán ploskoroh žlutý. Velice zajímavý je výskyt hlubinné žížaly Allolobophora hrabei.

Lesnictví
Velká část lesních porostů byla zřejmě v minulosti uměle obnovena, zčásti za použití stanovištně nevhodných dřevin. Jsou řazeny do kategorie lesů ochranných. V dlouhodobém výhledu je při zdravotních probírkách třeba odstranit z lesních porostů rezervace akát, modřín, pajasan žláznatý a borovici černou, která se zde ovšem přirozeně nezmlazuje, a nahradit je autochtonními dřevinami. Totéž platí pro obnovu topolového větrolamu, který se nachází v severní části rezervace.

Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území
Aspoň k částečnému odlesnění dnešní rezervace došlo jistě již velmi dávno, nejpozději v mladší době bronzové. Ve středověku započalo lámání vápence; dnes je na území rezervace několik menších opuštěných lomů. Až do do padesátých let bylo území vypásáno a vrcholová plošina sloužila jako jednosečná louka. V současné době je třeba zabránit zarůstání křovinami.
Již několik let se znovu seče vrcholová plošina a jižní úpatí hory, na západních svazích byla na uvolněných plochách na přechodnou dobu obnovena pastva domácích koz, která v kombinaci s kosením představuje optimální způsob péče o stepní biotopy. Trvalou pozornost vyžaduje i eliminace akátu a pajasanu z křovinatého lemu rezervace. Na vrcholu stojí anténní stožár s obslužným zděným přístřeškem - zařízení by se nemělo rozšiřovat.
Rezervací vede značená turistická cesty, takže v jarním období trpí vysokou návštěvností.

Historie a kultura
Na vrcholu existovalo opevněné sídliště v mladší době bronzové.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.palava.cz

AKTUALIZACE: 56, 05.08.2003 v 15:32 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR